SETKÁNÍ POVĚŘENCŮ KRAJSKÝCH ÚŘADŮ
V prostorách Krajského úřadu Středočeského kraje proběhlo v pondělí 19. října pracovní setkání pověřenců pro ochranu osobních údajů krajských úřadů. Jednání se zaměřilo na reálné fungování ochrany dat v samosprávě, kde pověřenci čelí rostoucí komplexitě právních i technologických nároků.
Účastníci se shodli, že agenda nesmí sklouzávat k pouhému formálnímu papírování, ale musí efektivně chránit práva občanů a zároveň umožňovat digitalizaci veřejných služeb.
Odborné rozpravy se jako přizvaní experti aktivně účastnili také zástupci Asociace pověřenců ČR Monika Bendová a Jaroslav Hora. Pozvání přijal také Mgr. Bc. David Burian, ředitel odboru předávání, akreditací a konzultací Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který k jednotlivým bodům poskytl pohled dozorového orgánu.
Role pověřence v samosprávě
První blok patřil postavení pověřenců ve struktuře úřadů a jejich nezávislosti. Pověřenci často čelí kumulaci více agend a nedostatku času na hloubkové posuzování rizik, přičemž do projektů bývají zapojováni až v závěrečných fázích schvalování. Zdůrazněno bylo také, že klíčem k autoritě pověřence je přímá komunikace s vedením a srozumitelná metodická podpora kolegů na úřadě. David Burian z ÚOOÚ k tomu doplnil, že dozorový úřad vnímá roli pověřenců jako zásadní prvek prevence, a ocenil snahu krajských úřadů o pravidelnou profesní koordinaci.
Zřizovatelé a zpracovatelské smlouvy
Velkou pozornost věnovali účastníci metodickému vedení příspěvkových organizací kraje, zejména školských a sociálních zařízení. Rozprava potvrdila, že model sdílených pověřenců může narážet na limity časové dostupnosti a sektorové specializace. Jeho kvalita však závisí na konkrétním poskytovateli. Sdílený pověřenec může být plnohodnotným a kvalitním řešením, pokud má dostatečné kapacity a odborné zázemí. Problémem je spíše tlak na co nejnižší cenu, který se u některých nabídek výrazně projevuje na kvalitě služby.
Dalším tématem byla asymetrie při uzavírání zpracovatelských smluv podle článku 28 GDPR s globálními dodavateli cloudových služeb. Veřejný sektor má u standardizovaných smluv minimální prostor pro úpravu podmínek.
Ukládání finančních sankcí
Součástí jednání byla i diskuse o tom, že veřejným subjektům nelze za porušení povinností podle nařízení (EU) 2016/679 a zákona č. 110/2019 Sb. ukládat pokuty. Účastníci vedli k tomuto, v Evropě ojedinělému řešení věcnou debatu a zazněly argumenty pro i proti. Připravovanou novelu zákona budeme s zájmem sledovat.
Výzvy spojené s AI
Závěrečný blok se věnoval rychlému nástupu nástrojů umělé inteligence do každodenní úřednické práce. Pověřenci sdíleli praktické zkušenosti s přípravou interních pravidel pro práci s velkými jazykovými modely.
Shoda panuje na nutnosti zavést jednoznačný zákaz vkládání neanonymizovaných osobních a neveřejných údajů do veřejně dostupných bezplatných AI služeb.
Úřady by měly zaměstnancům nabídnout schválené a technicky zabezpečené podnikové alternativy s garancí, že zadaná data nebudou sloužit k dalšímu trénování modelů.
Příprava na aplikaci evropského aktu o umělé inteligenci (AI Act) vyžaduje úzkou spolupráci pověřenců, bezpečnostních manažerů a IT oddělení při hodnocení rizikovosti používaných systémů.
Setkání potvrdilo přínos přímého dialogu mezi krajskými pověřenci, profesními sdruženími a dozorovým úřadem. Zástupci Asociace pověřenců ČR i krajů budou v této spolupráci pokračovat při formulaci společných metodických doporučení pro samosprávu.
