ASOCIACE POVĚŘENCŮ ČR V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ PARLAMENTU ČR

Zástupci Asociace pověřenců ČR se v poslední době zúčastnili několika zajímavých akcí v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, v rámci kterých se mimo jiné řešila otázka ochrany a bezpečnosti dat, ale též jiná témata, která mohou nejen pověřence pro ochranu osobních údajů zajímat.

Kam směřují obecní policie a co to znamená pro práci s daty

Dne 28. 4. 2026 se konala pod záštitou poslance Roberta Králíčka konference s názvem "Kam směřují městské a obecní policie?", jež otevřela mnoho otázek důležitých nejen pro zástupce samospráv a bezpečnostních sborů. Nejvíce skloňovaným tématem bylo samotné postavení obecních policií v systému vnitřní bezpečnosti státu a jejich kompetence. 27 novel zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, za posledních 35 let, a přidávání dalších povinností ze strany státu, který využívá především její místní znalost prostředí a dostupnost, je spatřováno ze strany jejích zástupců jako největší problém, který vede k celkové neukotvenosti obecní policie v systému a jasně nedefinovaným kompetencím. Opětovně zaznělo, že bezpečnost je jen jedna, bylo řešeno financování složky přenesené působnosti obecní policie a pro sjednocení postupů IZS zazněly návrhy na sdílení informací mezi jednotlivými kanály, které by mohlo nahradit absentující koordinační cvičení těchto složek. Právě poslední z témat může být zajímavé též pro pověřence pro ochranu osobních údajů, neboť jednotný tok informací či dokonce jednotný komunikační kanál by mohl znamenat sice přínos z hlediska koordinace, avšak z hlediska sdílení informací často velmi citlivého charakteru s dopady i do sféry osobních údajů, zdravotního stavu či jiné osobní či bezpečnostní sféry jednotlivých fyzických osob si lze položit otázku, zda by byl takový komunikační kanál vhodným řešením. Závěrem se lze ztotožnit s myšlenkou, že bezpečnost jako taková se vyvíjí v čase, reaguje na nové bezpečnostní situace, a i v rámci samospráv bude potřeba redefinice pravomocí jednotlivých složek ji zajišťujících.

Umělá inteligence ve veřejném sektoru: příležitosti i rizika

Dne 12. 5. 2026 se na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konala konference pod záštitou poslance Marka Nováka na téma AI a startupy. Dopady nových technologií a možnosti AI již nyní ovlivňují činnost pověřence v každodenní činnosti a při současné finalizaci Digital Omnibus ve vztahu k AI Actu ze strany Evropské komise je téma zapojení startupů do soukromého i veřejného sektoru nanejvýš aktuální. Zástupci společností META či AMAZON WEB SERVICES se na půdě Sněmovny setkali na jedné straně s reprezentanty Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, na straně druhé pak se zástupci mladé generace (téměř) středoškoláků prezentujícími startupy v oblasti AI. Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR představili způsoby, jak stát může podpořit rozvoj AI v ČR, v jakém stavu je česká adaptační legislativa a jaké dozorové úřady v ní budou zakotveny (počítá se s Českou národní bankou pro finanční sektor, Úřadem pro ochranu osobních údajů pro oblast osobních údajů a s Českým telekomunikačním úřadem, který má nyní AI již prakticky v gesci a kontrolu bude provádět ve zbytkových oblastech). V rámci tématu AI ve veřejném sektoru: dopady na služby, bezpečnost a data – cloudové technologie, kdy společnost AMAZON WEB SERVICES nyní deklaruje datacentra izolovaná v EU, vyvstává otázka, zda může společnost zaručit také následné nepředání těchto dat do třetích zemí, například na žádost tajných služeb. Asociaci pověřenců ČR pak zaujala zejména společnost Macromo, která ukázala možnosti zpracování dat z laboratoří, a společnost HTG Medical, která se zaměřuje na aplikaci AI při měření diurézy u lůžek jednotek intenzivní péče, což významně šetří čas zdravotního personálu; obě tyto platformy využívají datový prostor v ČR. Na konferenci též zazněla odvážná myšlenka vzniku Startupového centra v Praze na bázi Station F.

eTurista, Airbnb a osobní údaje pod drobnohledem

Z hlediska ochrany osobních údajů asi nejzajímavějším byl však kulatý stůl konaný ve stejný den, tedy 12. 5. 2026, na téma sdíleného ubytování a jeho regulace, pořádaný Institutem pro politiku a společnost pod záštitou poslankyně Barbory Rázgy a poslance Roberta Králíčka. Hlavními náměty pro hodinovou panelovou diskuzi přecházející volně k dotazům účastníků byly bezpečnostní aspekty (měnící se návštěvníci bytových domů, odliv původních obyvatel, veřejný pořádek, chybějící dodržování požárních a jiných předpisů apod.) a chystaný on-line registr eTurista, jehož spuštění je v harmonogramu Ministerstva pro místní rozvoj ČR plánováno již na červenec letošního roku. Přitom není stále jasné, jaká varianta zadávaných informací či přistoupivších orgánů veřejné moci bude zvolena; zda užší, která bude pouze adaptací na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724, nebo širší, jež by reagovala na původní požadavek podnikatelů v oblasti ubytování a sjednotil by všechny knihy, které nyní tito vedou. Rozdíl je zřejmý – druhá varianta by zpracovávala více údajů, například konkrétní údaje o ubytovaných osobách, nikoli jen jejich počet, a to centralizovaně po dobu, po jakou se knihy vedou (6 let). Přestože bylo řečeno, že návrh v tuto chvíli, i s ohledem na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů, se zpracováním ubytovaných osob nepočítá, samotné Ministerstvo pro místní rozvoj ČR systém označuje jako registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných osob. Návrh také zatím nepočítá s přístupem samosprávy ani stavebního úřadu do systému, což bylo ze strany senátorky Hany Kordové Marvanové, jedné z řečnic věnující se tématu na půdě hlavního města Prahy již od roku 2018, zhodnoceno jako velký problém, protože právě na samosprávu Airbnb nejvíce dopadá.

Asociace zakládá pracovní skupinu k eTuristovi a sdílenému ubytování

Vzhledem k tomu, že téma se týká množství fyzických osob a jeho dopady na ochranu osobních údajů mohou být výrazné, rozhodla se Asociace pověřenců ČR za podpory odborníka na informační politiku pana Oldřicha Kužílka zřídit speciální pracovní skupinu věnující se tomuto tématu.

Monika Bendová a Jaroslav Hora