Profilování a automatizované rozhodování

Ochrana osobních údajů není v právu ani ve společnosti novým fenoménem. V moderním digitalizovaném světě je zpracování osobních údajů zcela nevyhnutelnou součástí. V našem životě i právní praxi jsou již obstojně vžité principy a zásady Obecného nařízení. Věcná působnost Obecného nařízení zahrnuje jak automatizované, tak ruční zpracování osobních údajů. Nařízení explicitně stanoví, že ochrana osobních údajů je technologicky neutrální.

Profilování a automatizované rozhodování jsou dva pojmy, které se často používají společně, i když se navzájem prolínají, tak se od sebe v některých ohledech liší. Jedná se o dva samostatné instituty s vlastními pravidly.

Umělá inteligence (AI) hraje při profilování a automatizovaném rozhodování významnou roli. AI lze použít k automatickému zpracování a analýze velkých objemů dat, což umožňuje identifikovat vzorce a trendy, které by byly pro lidské operátory obtížné nebo nemožné rozpoznat.

Profilování je automatizované zpracování osobních údajů, které spočívá v hodnocení osobních aspektů fyzické osoby, zejména analýze jejích preferencí, chování a zájmů. Cílem profilování je předpovídat např. chování nebo jednání, pracovní výkon, osobní preference a zájmy či chování a spolehlivost fyzické osoby. Využívá se při monitorování chování zákazníků v marketingu, ve finančním sektoru mimo jiné za účelem poskytnutí úvěru, ale také v pracovněprávní agendě, např. v souvislosti s náborem nových zaměstnanců. AI lze použít k profilování subjektů údajů na základě různých faktorů, včetně jejich nákupních zvyklostí, online aktivit nebo sociálního chování. Profilování lze použít k tomu, aby subjekt údajů byl zařazen do určité skupiny nebo kategorie, na základě kterého je pak o něm prováděno automatizované rozhodování. Recitál 71 Obecného nařízení zmiňuje profilování ve vztahu právě k automatizovanému rozhodování. Zároveň se v recitálu uvádí, že subjekt údajů by měl mít právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí vycházejícího výlučně z automatizovaného zpracování, které má pro něj právní účinky nebo se jej podobně významně dotýká.

Při profilování jsou o jednotlivci či skupině lidí shromažďovány nejrůznější (nejen) osobní údaje, jež správce využívá k vytvoření profilu a jeho zařazení do kategorie či skupiny (často s využitím tzv. technologie big data). K samotnému profilování správce nepotřebuje vždy souhlas profilované osoby – například v situaci, kdy je toto zpracování nezbytné pro oprávněné zájmy správce. Rozhodování založené na takovém zpracování, včetně profilování, by však mělo být umožněno, pokud jej výslovně povoluje právo unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje. Zejména pro účely monitorování podvodů a daňových úniků a jejich předcházení. V každém případě by se na takové zpracování měly vztahovat vhodné záruky, informování subjektu, právo získat vysvětlení atd. Pochopitelně je v tomto případě třeba brát v potaz zejména povahu, účel a rozsah profilování; není tak vyloučeno, že by souhlas subjektu nakonec nutný byl (zejména v případě, když předmětem profilování budou osobní údaje, které nejsou dále anonymizovány, případně tzv. citlivé údaje).

Automatizované rozhodování je rozhodnutí, které je založeno výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů, včetně profilování. Tedy jedná se o vytvoření rozhodnutí výhradně za pomoci výpočetních systémů, a to zcela bez zásahu člověka. Automatizované rozhodování může mít pro subjekt údajů právní účinky nebo se ho významně dotýkat.

AI lze použít k provádění automatizovaných rozhodnutí o subjektech údajů, například o tom, zda jim bude schválen úvěr, zda budou přijati do zaměstnání nebo zda budou shledáni vinnými z trestného činu. Automatizované rozhodování může mít pro subjekt údajů významné dopady, proto je důležité, aby bylo transparentní a spravedlivé.

Vzájemné souvislosti

Profilování a automatizované rozhodování jsou vzájemně propojeny. Profilování je často využíváno k tomu, aby byl subjekt údajů zařazen do určité skupiny nebo kategorie, na základě kterého je pak o něm prováděno automatizované rozhodování.

Například obchodník může používat profilování k tomu, aby zjistil, jaké produkty nebo služby by mohly být pro konkrétního zákazníka relevantní. Na základě tohoto profilování pak může obchodník zacílit personalizované nabídky pro zákazníka.

Závazky správců

Obecné nařízení stanoví pro správce určité povinnosti v souvislosti s profilováním a automatizovaným rozhodováním. Správce je povinen subjekt údajů informovat o tom, že dochází k profilování, a o jeho účelu a dopadech. Správce je také povinen poskytnout subjektu údajů možnost vznést námitku proti profilování.

Závěr

Profilování a automatizované rozhodování jsou stále častěji používanými nástroji. Je důležité, aby subjekt údajů byl o těchto nástrojích informován a aby měl možnost je kontrolovat.

Ing. Jaroslav Vítek, MBA